Proč věrnostní programy selhávají

Věrnostní programy se v poslední době vezou na vlně popularity. To je moc dobře, neboť firmy si začaly uvědomovat hodnotu svých vracejících se zákazníků. A tak všichni (až na malé výjimky) spustili nějaký věrnostní program. Jak jsou efektivní a vyplatí se vůbec? Motivují zákazníkye změně chování? Mají prokazatelný efekt? Samé otázky.

Proč se stalo, že skoro každá firma má dnes nějakou formu programu?  

  • Analýzy odhalily, že pan Pareto si nevymýšlel a rozložení objemu tržeb mezi zákazníky je ohromně disproporcionální
  • Náklady na získání nových zákazníků stále rostou
  • Významné společnosti ve výročních zprávách deklarují úspěšnost svých věrnostních programů
  • Budování věrnostních programů s cílem řešení zákaznických problémů 
  • Rostoucí význam loajalitních pozic v organizačních strukturách

Bude tento úspěch udržitelný? Pojďme si nasvítit důvody, proč mohou věrnostní programy selhat. Podrobné zkoumání věrnostního programu z hlediska faktorů selhání, dokáže diagnostikovat problémy dříve, než se stanou fatálními. Vzal jsem si na pomoc zprávu Delphi report od The Wise Marketer, do které jsem v minulosti také přispíval.

10 faktorů selhání věrnostních programů

Skupina 34 expertů ze 14ti různých trhů z celého světa byla vybrána jako “Delphi Panel”, aby identifikovala komplexní seznam možných příčin budoucího selhání věrnostního programu. Prostřednictvím Delphi metody byly tyto „předpovědi selhání“ vyhodnoceny.

I když seznam byl sestaven ještě v roce 2019, identifikované faktory selhání zůstávají relevantní i v roce 2023.

1. Nedostatečné využití dat

V tomto bodě se šlo do hloubky při definici toho, co přesně znamená „nedostatečné využití“. Konkrétní body uvedené ve zprávě zahrnovaly neadekvátní segmentaci, slabé nebo žádné využití dostupných údajů k personalizaci a další variace nevyužití dostupných dat na informace užitečné pro konkrétní akci.

„Efektivní shromažďování, aktualizace a použití dostupných údajů je rozhodující pro pochopení hodnoty členů, preferencí a toho, jaké úvahy–motivace budou řídit jejich chování.”

2. Neschopnost prokázat přínos

Neschopnost prokázat výkonnost programu pomocí uvěřitelných metrik, byla umístěna na 2. příčku. Nevíme jak to funguje, neřídíme to a ani nevíme v čem může být hlavní příčina potenciálního selhání programu. Tématem, které se objevilo ve zprávě, bylo zaměření se spíše na náklady než na návratnost investic do programu, jako na jeden z kritických bodů tohoto faktoru selhání.

„V případě, že organizace zacházejí s programem jako s nákladovým střediskem, jejich program musí selhat.”

3. Nedostatečná komunikace se členy a neschopnost vést dialog

Komentář podporující tento faktor selhání zahrnoval absenci více komunikačních kanálů řízených preferencemi. Experti dále poukazovali na chybějící relevantní komunikaci založenou na osobních atributech a životním stylu.

„Neexistuje žádná omluva pro nedodání správné nabídky ve správný čas pomocí správných médií.“

4. Nedostatečná podpora na úrovni top managementu

Chybějící podpora vyššího vedení masivně ovlivňuje úspěch programu.V prudkém kontrastu s mizernou podporou loajalitních týmů ve spoustě firem jsou výroční zprávy a earnings calls Starbucks, Nike, Chipotle, Amazon, Best Buy, Hilton,kde šéfové těchto firem s nadšením referují o úspěšném vývoji jejich věrnostního programu. 

„Členové vedení musí být angažováni, zanícení a plně informováni o cestě loajality.”

5. Příliš mnoho překážek

V anglickém originále se používá slovo “friction” neboli tření. Tento faktor neúspěchu se zaměřuje na obtíže, se kterými se členové věrnostního programu setkávají během celého procesu od přihlášení se do programu, přes zapojení, splnění podmínek a následné uplatnění získaných výhod.

Jeden extrém je poskytnutí instantní slevy přímo v košíku bez jakékoliv podmínky. Protipólem jsou věrnostní programy některých leteckých společností, které dělají z uplatnění nalétaných míli únikovou hru – kdy, kam, za jakých podmínek lze letět zdarma je naprosto nejasné. A vždycky tam přihodí nějaký poplatek navíc.

“Překážky ovlivňují množství registrací a zapojení členů do programu, což následně vede ke slabým výsledkům.”

6. Slabé nebo chybějící soft výhody

Věrnostní programy fungující přísně racionálně obsahující slabé nebo žádné nefinanční benefity vedou k vytváření velmi slabých emočních vazeb zvyšují míru selhání. Tento faktor se v průběhu let výrazně zlepšil díky programům, které tvrdě pracovaly na přechodu od transakčních pojetí retence k emocionálním interakcím. Jinými slovy když máte v programu jen cash-bach, tak se nemůžete divit, že vám zákazníci odejdou ke konkurenci, která nabídne více.  

„Zákazníci stále více oceňují zkušenosti, silné hodnoty značky a propojení. Věrnostní programy, které se zaměřují pouze na „sáhněte si na slevu“, se stávají bezvýznamnými.“

7. Neangažovanost zaměstnanců

Sebedokonalejší propozici musí někdo zákazníkům nabídnout. Pokud zaměstnanci nemají dostatečné znalosti programu a nevěří jeho důležitosti (v důsledku nedostatku vzdělání a odborné přípravy), těžko se u nich dá vyvolat nadšením. Každá taková aktivita je na dlouhé roky, takže počáteční neúspěch je stigma, které se strašně složitě napravuje.

„Špatně vyškolený a neangažovaný personál může zabít program už během jeho startu.“

8. Nedostatečné financování

Tento faktor selhání odhaluje chyby v základním designu programu. Pokud získání odměny trvá příliš dlouho, zákazníky to přestane bavit, program používají přinejlepším mechanicky bez zájmu a na obzoru se rýsuje neúspěch.

“Nízká míra odměňování má za následek nízkou aktivitu členů, což je začátek konce.”

9. Slabé odměny

Kombinace nízkého financován s neatraktivními odměnami je vážný problém. Když program dává zákazníkům málo nazpět, odměny je nebaví, těžko může splnit plánované navýšení tržeb. Slabé odměny stojí peníze a pokud nepřinášejí žádné efekty, představují utopené náklady.

„Nabídka odměn je vždy problematická, když nesouvisí se zaměřením firmy. Peníze nazpět mají jednu ohromnou slabinu, každý perfektně rozumí jejich hodnotě.”

10. Jedna velikost pro všechny

Tento faktor je o finančním modelování (nebo jeho nedostatku) a o tom, jak je třeba důkladně zvážit váhu rozpočtů určených pro jednotlivé zákaznické segmenty. Zákaldní pravidlo přímého marketingu praví: “Ne všichni zákazníci jsou si rovni.” 

„Spousta provozovatelů věrnostních programů stále přistupuje ke všem úplně stejně.”

A je toho víc…

Další důvody kromě proč věrnostní programy selhávají jsou uvedeny ve zprávě, jako například:

  • Registrování nadměrného počtu členů, což oslabuje financování programu
  • Nedostatek zkušeností s řízením věrnostního programu
  • Volba špatných technologií

Stručně řečeno, pro trvalý úspěch věrnostního programu je zkrátka třeba brát tuto oblast vážně.

Citáty:

“U.S. companies spend approximately $2 billion a year on loyalty programs. But 77% of loyalty programs that solely rely on a transactional model fail within their first two years.” 

“Recent studies have shown that consumers will join up to 10 loyalty programs but are only likely to be active on 3 or 4 of them. The same studies have also shown that, of any one of these programs, the global benchmark is for around 35% of the customer base to be active.” 

Tajná ingredience: Goal Gradient Effect

Navrhnout dobrý věrnostní program není až tak snadné, jak se na první pohled zdá. Mám s tím nějakou zkušenost. Pokud nechceme jen bezcílně rozdávat odměny či slevy, ale máme dosáhnout změny chování zákazníků, musíme na to jít s “fištrónem”.  Podělím se s vámi o jedno tajemství, které nás naučily behaviorální vědy.

Člověk je tvor iracionální zmítaný emocemi. Například to, jak vnímáme svůj dosavadní postup, přímo ovlivňuje naši snahu dosáhnout stanoveného cíle. Stručně formulováno panem Clarkem Leonardem Hullem: “Naše úsilí se zvyšuje s vidinou blízkého cíle.” Proto je vizualizace cílové odměny tak efektivním motivačním nástrojem.

Koncept, hypotéza, potvrzení

Hypotézu Goal Gradient představil poprvé již v roce 1932 psycholog Clark L. Hull. Svou teorii testoval na potkanech, kteří čím blíže byli ke své odměně v podobě jídla, tím rychleji běželi. Podobný jev můžeme pozorovat například u maratonských běžců (všech sportovců), kteří i přes úplné vyčerpání pocítí těsně před cílem náhlý příval energie.

V roce 2006 navázali na Hullovu práci výzkumníci z Columbia University Ran Kivetz, Oleg Urminsky a Yuhuang Zheng, kteří zkoumali vliv hypotézy na zrychlení nákupu a retenci zákazníků. A hypotézu v plném rozsahu potvrdili.

Jejich experiment spočíval v následujícím: dvě skupiny zákazníků dostaly buď 12 razítkovou kartičku na kávu, která již obsahovala 2 startovací razítka, nebo prázdnou kartičku na 10 razítek. Bonus v podobě dvou razítek fungoval motivačně. Této skupině se podařilo zaplnit kartičku dříve než zákazníkům s kartičkou na 10 razítek, i když v konečném důsledku musely obě skupiny získat stejně po 10 razítkách. Přičemž s přibližující se odměnou v podobě kávy zdarma se také zvyšovala frekvence nákupů. Motivace se tedy zintenzívnila s přibližujícím se dosažením cíle.

Tajná ingredience: Goal Gradient Effect

Tři šokující statistiky o loajalitě zákazníků, které musíte znát

Procházím nedávno zveřejněnou studii o loajalitě spotřebitelů ve Spojeném království od společnosti Cheetah Digital a nedá mi to, abych se nad některými čísly nezamyslel.  Pandemie svět změnila více, než by se mohlo na první pohled zdát – zákazníci jsou ještě větší oportunisté, než jsme si mysleli. 

Podle studie digitálních spotřebitelských trendů 2022, dokonce až 76 % spotřebitelů ve Spojeném království, kteří sami sebe definují jako loajální k určitým značkám tvrdí, že by stále nakoupili raději od konkurence, pokud by to bylo pro ně levnější nebo pohodlnější.

Pojďme se podívat na nejdůležitější faktory a statistiky chování zákazníků ohledně loajality, které bychom měli znát a akceptovat. Svět, ve kterém žijeme, se za poslední dva roky bezpochyby nenávratně změnil. Byli jsme donuceni prožít první globální pandemii v našich životech, zažili jsme raketový vzestupu ecommerce, letos nás šokovala válka proti Ukrajině a momentálně čelíme desítky let neviděné inflaci a energetické krizi.

Troufnu si tvrdit, že dnešní spotřebitelé se chovají více oportunisticky. Díky mobilnímu internetu mají v ruce všechny nástroje, které jim umožňují porovnávat nabídky. Moderní spotřebitelé si navíc chrání své osobní údaje a není jim lhostejné jejich používání. Ohromujících 96 % uživatelů iOS nepovoluje aplikacím jejich trackování. Lidé vyžadují od firem perfektní servis, což ovšem neznamená, že jim nutně slibují svou věrnost.

Zvyk versus loajalita

Tři šokující statistiky o loajalitě zákazníků, které musíte znát

Shell vyhrál Loyalty Awards a ukázal světu jak se to dělá

Když společnost Shell kompletně překopala svůj věrnostní program na klíčovém trhu ve Velké Británii, byla to pro nás všechny v loyalty industry příležitost pohodlně se usadit, sledovat a učit se.

Po oznámení, že se Shell Drivers’s Club s více jak 1,5 milionem členů uzavírá, aby byl nahrazen novým přístupem, nám nezbylo než napjatě očekávat nástupce. Přivítejte Shell GO+ zaznělo v březnu 2019. A byla to pecka.

Měl jsem tu čest číst si detaily v přihlášce do The Loyalty Magazine Awards 2020 a byl jsem unešen. Shell následně po zásluze vyhrál kategorii Western Europe a Pavel Los přebíral 16. června hlavní cenu. Z veřejně dostupných zdrojů jsem dal dohromady tento materiál, neboť považuji Shell GO+ za skvělý příklad moderního věrnostního programu. 

Co se tedy změnilo?

Absolutně všechno. Shell Drivers’s Club se kompletně zrušil a byl nahrazen GO+. Od celkového positioningu, přes zrušení bodového schématu až po soustředění se na digitální kartu a komunikaci skrz mobilní aplikaci.

Shell vyhrál Loyalty Awards a ukázal světu jak se to dělá

Ohrozí Apple Card banky?

Již několik let se ve SWOTce každé banky objevuje jedna společná externí hrozba – vstup velkých nadnárodních IT gigantů do finančního odvětví. Apple začal tyto obavy naplňovat v srpnu 2019, Facebook vyhrožuje novou měnou zvanou Libra, Google zašel nejdál a rovnou oznámil nabídku běžného účtu

Kreditní karta vytvořená Apple, ne bankou

Na jarní (2019) tiskové konferenci Apple představil svojí revoluční službu Apple Card. Nabídka karty se objevila uživatelů v U.S. na konci srpna v jejich iPhonech a okamžitě se setkala s ohromným zájmem. Byl to úspěch, což dokazjí slova CEO Goldman Sachs, který v posledním kvartálním reportu akcionářům prohlásil doslova: ”Apple Card is the most successful credit card launch ever”.  

Apple Card je dokonalá ukázka toho, co Apple umí nejlépe. Společnost opět našla v našem nedokonalém životě činnost, která se dá dělat lépe. Už startem Apple Pay služby dokázala, že lze celou zákaznickou zkušenost s placením výrazně vylepšit. Apple Card jde dál, její zakomponování do již existující aplikace Wallet je dokonalé.  Ohrozí Apple Card banky?